Materiály a drobné zahradní stavby

Plánujeme-li zahradu, musíme si také rozmyslet, kde chceme mít například nějaké posezení, kudy povedou cesty, kde bude zpevněná plocha apod. Materiály vybírané pro tyto prvky by měli být blízké materiálům místním. Tím je myšleno, že pokud například používáme v zahradě kámen, měl by být stejného nebo blízkého druhu těm, které se přirozeně vyskytují v okolí (zahrada pak působí přirozeněji), nebo pokud máme dům postaven z nějakého materiálu, zídky či zpevněné plochy v  ahradě by měly s tímto materiálem korespondovat a být doplněny max. jedním až dvěma jinými doplňkovými materiály v menším množství (zahrada je pak lépe propojená s budovou a celek působí jednotně). Materiálů je v dnešní době k dispozici opravdu mnoho a používají se mnohými způsoby. Většině klasických zahrad vévodí dřevo, kámen a beton v nejrůznějších formách. Modernější zahrady pracují například i s kovem, plastem či sklem (sklo může být použito například i jako alternativa vodní plochy).

Drobnými zahradními stavbami mohou být různé formy altánů, přístřešků, pergol a treláží. Do velmi malých zahrad se většinou nehodí umísťovat například altán, neboť se tím značně zmenší prostor využitelný pro zeleň a zahrada je tak zbytečně příliš zastavěná. Pro menší prostory proto většinou volíme drobné přístřešky a pergoly, které navíc mohou být ovinuty popínavými rostlinami, které posezení se zahradou příjemně propojují. Zahradní posezení mohou být různého charakteru. Nemusí jít vždy jen o zmiňované altány, pergoly a další. Posezení může mít formu zpevněné plochy se zahradním nábytkem, může být sestaveno z různých typů lavic nebo amfiteatrálních schodů apod. Zastřešení nemusí být vždy pevné, mohou být i přechodné (dají se například srolovat apod.) či přenosné (deštníky). Zahradní sezení by měla být navržena na místech, která jsou dobře přístupná a ze kterých je nějaký zajímavý výhled do zahrady.