Materiály a drobné zahradní stavby
Plánujeme-li
zahradu, musíme si také rozmyslet, kde chceme mít například nějaké posezení,
kudy povedou cesty, kde bude zpevněná plocha apod. Materiály vybírané pro tyto
prvky by měli být blízké materiálům místním. Tím je myšleno, že pokud například
používáme v zahradě kámen, měl by být stejného nebo blízkého druhu těm,
které se přirozeně vyskytují v okolí (zahrada pak působí přirozeněji),
nebo pokud máme dům postaven z nějakého materiálu, zídky či zpevněné
plochy v ahradě by měly s tímto materiálem korespondovat a být
doplněny max. jedním až dvěma jinými doplňkovými materiály v menším
množství (zahrada je pak lépe propojená s budovou a celek působí
jednotně). Materiálů je v dnešní době k dispozici opravdu mnoho a používají se mnohými způsoby. Většině klasických zahrad vévodí dřevo, kámen a beton v nejrůznějších formách. Modernější zahrady pracují například i s kovem, plastem či sklem (sklo může být použito například i jako
alternativa vodní plochy).
Drobnými zahradními stavbami
mohou být různé formy altánů, přístřešků, pergol a treláží. Do velmi malých
zahrad se většinou nehodí umísťovat například altán, neboť se tím značně zmenší
prostor využitelný pro zeleň a zahrada je tak zbytečně příliš zastavěná. Pro
menší prostory proto většinou volíme drobné přístřešky a pergoly, které navíc
mohou být ovinuty popínavými rostlinami, které posezení se zahradou příjemně
propojují. Zahradní posezení mohou být různého charakteru. Nemusí jít vždy jen
o zmiňované altány, pergoly a další. Posezení může mít formu zpevněné plochy se
zahradním nábytkem, může být sestaveno z různých typů lavic nebo amfiteatrálních
schodů apod. Zastřešení nemusí být vždy pevné, mohou být i přechodné (dají se
například srolovat apod.) či přenosné (deštníky). Zahradní sezení by měla být
navržena na místech, která jsou dobře přístupná a ze kterých je nějaký zajímavý
výhled do zahrady.